Co se děje ve VZ FMV?

13.2.2017 - 12.5.2017 - Výuka v letním semestru 2016/2017

13.4.2017 - Děkanský den

Více... »

Hledat
Pokročilé hledání




Good governance

Související stránky

Cíl 2: Good governance – moderní formy vládnutí

Tento dílčí cíl bude řešen týmem odborníků na roli občanské společnosti a formy politické participace, na mezinárodní politické vztahy, mezinárodní organizace a evropskou politiku a na regionalismus a Evropskou unii, čímž bude zajištěna multidimenzionalita výzkumu v této oblasti a rovněž její konkrétní zaměření na obecné i konkrétní problémy dané tématiky. Problematika good governance znamená hledání optimálního systému vládnutí, který je efektivní a dlouhodobě vede k ekonomické prosperitě i sociální vyváženosti, jež je klíčová pro udržení důvěry a legitimity vlády. Jako klíčový prvek moderní governance se jeví zejména zapojení soukromého a nevládního sektoru, jehož participace na řízení a správě posiluje legitimitu a kompetentnost řízení zejména z hlediska komunikace a zpětné vazby. Právě nové formy politické participace občanské společnosti tak z politologického hlediska tvoří podstatnou náplň správné a legitimní governance, na všech jejích úrovních. Legitimita a důvěra je totiž stejně důležitá na globální a nadnárodní úrovni (legitimita mezinárodních organizací, reforma OSN, role nevládního sektoru, odpovědnost transnacionálních korporací, důvěra v ekonomické instituce a režimy), jako na úrovni regionální (demokratický deficit regionální integrace, podpora liberalizace ekonomické aktivity na úrovni integrace, koordinace národních a nadnárodních politik) a národní (legitimita vládnutí a participace domácí občanské společnosti uvnitř státu).

 

Z hlediska mezinárodního postavení České republiky se jako klíčová jeví zejména tzv. evropská governance, tedy efektivní a legitimní činnost Evropské unie, která je dostatečně silným nástrojem reakce členských států i integrace na výzvy globalizace a rozšiřování EU. Správné a legitimní zvládání evropských záležitostí je klíčové nejen z hlediska vnějšího (udržení postavení EU v globální ekonomice a její emancipace v globální politice), ale i z hlediska vnitřního, tj. z hlediska efektivního fungování a občanské podpory. Ve světle referend o osudu pokusu o institucionální reformu EU ve Francii a Nizozemsku vyplývá nízká veřejná podpora, jež z velké části pramení právě z nedostatků evropské governance v období hledání skutečně jednotícího motivu současné evropské integrace. Prvním pokusem o reflexi těchto výzev byla Bílá kniha Evropské komise k dobré governanci v rozšířené EU, která nicméně nevstoupila do popředí zájmu politiků členských států EU. Nepřímými příspěvky v tomto směru byly i ekonomické studie nezávislých osobností, které pro EU zpracovaly diagnostické studie a naznačily i terapie, které mohou přispět v EU ke good governance (Wim Kok, Sapir, Amato atd.). Jejich vyhodnocení a začlenění do aktuálních kontextů bude tvořit významnou součást výzkumu této i dalších sekcí výzkumného záměru. Potřebné bude i sledování dalšího osudu institucionální reformy Evropské unie. Jako výzva pro stav a zlepšení governance rozšiřující se Evropy se nabízí i otázka integrace nových členských států EU do rozhodovacích procesů rozšířené EU a jejich potencionálního vlivu na rozhodování o realitě i budoucnosti EU, jenž byl v předvstupním období považován za jeden z hlavních motivů jejich participace na evropském integračním procesu.

 

Cílem tohoto dílčího tematického okruhu je, ve vztahu k ostatním dílčím cílům i celkovému cíli výzkumného záměru, popsat a pochopit prvky a determinanty good governance a to na úrovni globální governance, která se potýká s neefektivností a slábnoucí akceschopností při řešení globálních ekonomických i bezpečnostních problémů. S touto rovinou úzce souvisí i aspirace Evropské unie, jako nejpokročilejší regionální integrace, na významnou pozici v globálních politických a bezpečnostních vztazích. O to důležitější je ovšem samotná legitimita a efektivnost vládnutí uvnitř EU. Právě evropská governance se v poslední době (vlivem vnějších i vnitřních proměn) potýká s problémy a nedostatky současného systému governance a participace občanské společnosti, které ji v celoevropském měřítku odcizují od jejích (evropských) občanů. Konkrétní doporučení a všestranný rozbor aspektů evropské governance z pozice nového členského státu EU, který svou pozici uvnitř EU vlastně teprve hledá, mají značnou relevanci a budou tedy tvořit těžiště analýzy na úrovni regionální. Nanejvýš důležitá budou ovšem doporučení směřující do domácího prostředí. Správná governance posttransformační české společnosti na její cestě do vyspělé Evropy je totiž klíčovým faktorem vnitřní stability a legitimity rozhodování uvnitř ČR, jež je nutná pro její plnohodnotnou, prosperující a udržitelnou participaci na řešení vnitřních, evropských i globálních záležitostí v dnešní turbulentní době.