Co se děje ve VZ FMV?

1.7.2017 - 31.8.2017 - Hlavní prázdniny

Hledat
Pokročilé hledání




Cíl výzkumného záměru

Související stránky

Cílem výzkumného záměru je, v návaznosti na dosavadní výzkumné a vědecké aktivity řešitelského kolektivu, na bázi komplexní a fundované informovanosti různých aktérů governance umožnit včasnost a správnost jejich reakce na aktuální výzvy globální společnosti a ekonomiky, jež je klíčovým faktorem úspěšnosti národní i regionální ekonomiky v ekonomice světové. Zajistit komplexní a fundovanou informovanost klíčových aktérů o proměnách governance konkrétně znamená:

  • V souladu s trendy světového výzkumu v české odborné literatuře upřesnit a specifikovat pojem „governance“. S ohledem na nevyjasněnost termínu governance a jeho nejednoznačné používání zejména při zachycení dílčích aspektů správy či řízení (viz např. corporate governance) se přesné vymezení dané kategorie a vyjádření všech jejích souvislostí stává nutným předpokladem skutečně komplexního a provázaného výzkumu celé vymezené problematiky.
  • Prohloubit popis, analýzu a vyhodnocení dílčích aspektů governance v návaznosti na dosavadní výzkum. Významné místo přitom bude hrát i mapování a rozbor nových teoretických přístupů ve vztahu k různým ekonomicko-sociálním, politicko-bezpečnostním a institucionálně-právním aspektům i jejich vazbám.
  • Dílčí aspekty governance propojit jednotícím prvkem výzev pro systém vládnutí. Proměny governance v důsledku dopadů globalizace a internacionalizace, jakož i vnitřních přeměn české společnosti (trasformace ekonomických i společenských poměrů po pádu bipolárního uspořádání světa, integrace české společnosti ekonomiky do světových a evropských struktur), představují komplexní problém, jehož jednotlivé (dílčí) aspekty je nutné chápat v souvislostech a propojit je jednotícím prvkem. Tím je právě nalezení optimální reakce aktérů governance na národní a potažmo evropské úrovni na současné proměny globální společnosti i ekonomiky. Tato optimální reakce jim má především umožnit využít pozitivních efektů globalizace a internacionalizace a eliminovat jejich rizika.
  • Shrnout, zanalyzovat a vyhodnotit nové (obecné) poznatky a souvislosti ohledně nejnovějších trendů světového vývoje a na jejich základě vymezit optimální cestu k využití pozitivních efektů nastupujícího světového uspořádání. Jak se totiž zdá, lze obecně platných cílů v oblasti ekonomického růstu, udržitelného a vyváženého rozvoje, národní i regionální bezpečnosti, zainteresovanosti občanské společnosti apod. dosáhnout pouze využitím nových prostředků. Ty zejména spoléhají na vzájemnou spolupráci a koordinaci různých úrovní governance. Součinnosti je možné dosáhnout mj. patřičnou informovaností, která v době globální znalostní společnosti musí reflektovat jak trendy domácího či regionálního vývoje, tak trendy světové.
  • Obecné poznatky konkrétně aplikovat na případ České republiky (jako představitele národní úrovně governance) a Evropské unie (jež je příkladem regionální governance aspirujícím též na významnou úlohu v globálním systému). Výsledkem konkrétní aplikace by měla být celá řada doporučení a poznatků, jež by umožnily včasnou a optimální reakci České republiky na síly globalizace, která je nutná pro posílení její pozice nejen v regionálním měřítku, v rámci Evropské unie, ale také v rámci globalizované světové ekonomiky. Skrze členství ČR v Evropské unii se konkrétní výstupy výzkumu mohou stát také podnětem k urychlení reforem a adaptace samotné Evropské unie, která je rovněž postavena před výzvy globalizace a prozatím jim nedokáže dostatečně efektivně čelit.