Co se děje ve VZ FMV?

13.2.2017 - 12.5.2017 - Výuka v letním semestru 2016/2017

13.4.2017 - Děkanský den

Více... »

Hledat
Pokročilé hledání




Dílčí cíle výzkumného záměru

Související stránky

V souladu s předmětem a obecnými cíli výzkumného záměru chce řešitelský tým prozkoumat přesně vymezené dílčí okruhy problémů, které jsou konstruovány interdisciplinárně tak, aby umožnily kombinaci různých odborných zaměření řešitelů a zároveň podaly přesný a nezkreslený obraz o proměnách governance na všech jejích úrovních a zejména napomohly identifikovat jejich kritické momenty, které umožní formulovat naprosto konkrétní doporučení pro různé úrovně governance v České republice i v Evropské unii. To je podmínkou naplnění celkového cíle výzkumného záměru i jeho širších aspirací.

 

Stěžejní otázkou výzkumu proměn způsobu vládnutí v kontextu dynamického pohybu globální ekonomiky je identifikace vhodných metod, jež na všech úrovních governance povedou ke správnému pochopení výzev globalizace a k využití jejích pozitivních efektů. Vzhledem k ekonomické podmíněnosti a příčinám globalizace je nutné „správnou“ hospodářsko-politickou reakci na ni hledat zejména v rovině ekonomické, tj. na úrovni ekonomické governance.

 

Tradiční chápání ekonomického vládnutí ale vyžaduje prozkoumat konkrétní nástroje hospodářské politiky národních států a zároveň její koordinaci na úrovni regionální i globální. Podstatnou částí současných poměn governance je ovšem fakt, že samotná hospodářská politika států či jejich seskupení již není dostatečně silným nástrojem pro administraci výzev a příležitostí globalizace. Efektivní reakce národního státu je totiž podmíněna faktory na úrovni soukromého sektoru a občanské společnosti, regionálních i nadnárodních pravidel, jejich efektivitou, vynutitelností či relevancí apod. Právě ve spolupráci a koordinaci všech složek governance, pokud jsou prováděny správně, spočívá zásadní moment pro efektivní, včasnou a správnou reakci na současné proměny světové ekonomiky. Determinanty „správné“ kombinace jednotlivých složek governance se zabývá koncept good governance, jenž podmiňuje moderní formy vládnutí umožňující efektivní reakci politik na úrovni globální, regionální, národní i individuální (podniky a lidé).

 

Úspěch správné governance však také závisí na splnění určitých předpokladů, jež kriticky ovlivňují činnost politických i ekonomických institucí a jejich schopnost efektivně vykonávat správu jim svěřenou. Například nárůst demokratického deficitu, nedůvěra občanů v politiku, korupce, přílišná regulace ekonomiky či nízká sociální odpovědnost firem jsou neduhy současné společnosti, které vylučují efektivní aplikaci správné governance. Udržitelný rozvoj, transparentnost a etika se tak stávají determinantou možnosti governance zajišťovat udržitelný hospodářský i sociální rozvoj lidské společnosti.

 

Ke všem těmto aspektům je ovšem nutno přičíst determinovanost národních i regionálních procesů z hlediska rovnováhy a vyváženosti globálního rozvoje, které mají závažné implikace pro ekonomický rozvoj, občanskou podporu nutným strukturálním a jiným reformám, akceschopnost mezinárodních organizací, světovou bezpečnost apod.
Výsledkem všech aktuálně rozehraných procesů a tendencí ve světové ekonomice – při splnění výše uvedených kritických předpokladů – může být nastolení kvalitativně odlišného světového řádu, jenž by byl (na rozdíl od současného stavu) schopen adekvátně a efektivně reagovat na výzvy globalizované ekonomiky. Řád, který předpokládá jak reformu global governance, tak nebývalý rozmach regionálních integračních schémat nového regionalismu, a jejich vliv na ekonomiku a bezpečnost, je nutné vystavět na všech úrovních governance. To znamená, že stejně jako ostatní výše definované problémy i on skýtá možnosti pro aplikaci a vývoj nových poznatků na všech úrovních governance.